Malý a efektivní úřad

Koho platíme?

Město Nová Paka a jím zřízené organizace zaměstnávají desítky osob. Pro občany tak pracuje nejen cca 50 úředníků městského úřadu, ale i zaměstnanci Technických služeb, učitelé ve školách, pracovníci v kultuře nebo desítky pečovatelů, resp. sociálních a obslužných pracovníků v domově důchodců.

Podstatné je, kdo je platí. Učitele, a jich je nejvíce, platí, a to velmi špatně, stát, tedy ministerstvo školství. Stát také poskytuje dotaci na státní správu vykonávanou městským úřadem, pro stát tak pracuje a jsou jím placeny dvě třetiny úředníků, tedy 32. Také desítky pracovníků domova důchodců jsou placeny z dotací od státu a kraje. Všichni ostatní zaměstnanci města jsou pak již zásadně placeny z rozpočtu města. Z rozpočtu města se také platí starosta, místostarostové a ostatní členové zastupitelstva.    

Radnice

V nynější radnici na Dukelském náměstí se vykonává („dělá“) samospráva a státní správa, asi dvě třetiny úředníků plní úkoly státu dle zákonů, ostatní spíše naplňují suverénní rozhodnutí samosprávných orgánů. Státní správa se nyní v Nové Pace dělá v nejširším rozsahu mezi obcemi v ČR, naše město patří mezi 205 obcí s rozšířenou působností.

Není mnoho menších obcí s rozšířenou působností, a vlastně také s tak malým správním obvodem. Obcí s rozšířenou působností s méně než 15 000 obyvatel je 20 (původně bylo stanoveno, že tyto správní obvody musí mít více než 15 000). Počtem obyvatel správního obvodu, cca 13 500 jsme v poslední desetině. Pokud jde o plochu, tak menší než Nová Paka s 97 km²  (a 13 524 obyvateli) je Varnsdorf s 89 km² (20 890), Česká Třebová s 80 km² (19 439), Kuřim s 77 km² (17 241), Železný Brod s 74 km² (12 289), a pak ještě hustě obydlená města na Ostravsku: Orlová s 70 km² (49 389), Český Těšín s 54 km² (30 022) a Bohumín s 48 km² (30 331). Prostě musíme být rádi, že tento statut máme, jinak bychom byli dost „díra“.

Přesun a vybavení nové radnice od 1. 1. 2013 zajišťoval tehdejší starosta Josef Cogan, klíčové bylo rozhodnutí využit pro „novou, velkou“ radnici budovu zvláštní školy na Dukelském náměstí, k tomu se pak připojila rekonstrukce náměstí.  

Základem úřadu je samozřejmě kvalita a počet úředníků (tedy v tomto pořadí). Druhým faktorem je organizace jejich práce, zejména jejich rozmístění do odborných skupin pro jednotlivé agendy (zákon pro ně používá pojem odbor a oddělení). Až při dobré konstelaci těchto tří faktorů lze vést diskusi o budově a jejím vybavení.  

Úředníci

Zvýšení kvalitu výběru přinesl zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, který však paradoxně snížil vliv města na výběr úředníků, přinesl však nestranící a objektivní procedura výběru mezi kandidáty. Úředník města je nyní velice těžko odvolatelný, znamená to nutnost velice pečlivého výběru, neboť úředníku, kterému uplyne „určitá doba“, lze dát výpověď jen výjimečně. Konáme vícekolová výběrová řízení. V prvním kole se zkoumají předpoklady a profesní životopis kandidáta. V druhém se obvykle koná písemný test, který ověřuje znalosti předpisů. Třetí kolo je pohovor. Ve čtvrtém, nejužším kole, zkoušíme kandidáta (max. 3 kandidáty) přímo na pracovišti. Pokud není vhodný žádný kandidát, nevezmeme nikoho, a řízení opakujeme.

Samospráva rozhoduje o počtu úředníků a jejich organizační struktuře. Odbory a oddělení mohou být koncipovány na odvětvovém nebo funkčním principu. V Nové Pace jasně převažuje odvětvový princip, odbory jsou dle jednotlivých úseků státní správy – doprava, sociální věci atd. V tomto smyslu jsme, tedy z hlediska organizační výstavby, relativně normálním úřadem, snad jen, že nemáme jinak obvyklý zvláštní odbor (oddělení) živnostenský, personální, kontrolní nebo krizového řízení. 

Počty úředníků

Není mnoho právních omezení pro minimální a už vůbec žádné pro maximální počet úředníků. Respektujeme ale příspěvek na výkon státní správy, který je dimenzován na 27 úředníků, od toho se zásadně neodchýlíme. Naší zásadní povinností je jen zajištění státní správy v rozsahu zákonem uloženém a ve standardní kvalitě (nemusíme být tedy nadstandardně aktivní).

Pro základní orientaci shromažďujeme data ze srovnatelných, okolních obcí s rozšířenou působností. Tato menší města nebyla sídly okresů do roku 2002. Teď jsou pověřeny výkonem státní správy v rozšířeném (nejširším) rozsahu. Tyto úřady jako my vznikaly na „zelené louce“; a lze v obecnosti říci, že relativně i absolutně úředníků je v okresních městech, tam je museli převzít, a jen pomalu dochází k redukcím. Lze říci, že okresní města, co se týče počtu úředníků, hrají „jinou ligu“. Většinou se tabulková místa vytvořila podle počtu převzatých úředníků v roce 2003, a to už nikdo, kdo tomu opravdu nerozumí, nezmění. 

* V Nové Pace jsou 2 zkrácené úvazky 0,75, přesný počet by byl 47,5 úředníků.

Ze srovnání si každý čtenář může vytvořit názor, Nová Paka má stále nejméně úředníků v širokém okolí. V celé republice je jen málo menších úřadů. Nejmenší obec s rozšířenou působností, tedy Králíky mají 41, ale tam žije ve správním obvodu jen 8910 obyvatel, opravdový extrém jsou Blovice (11 759) mají 40 úředníků, Konice s 11 149 lidmi mají 46 úředníků, městský úřad Votice (11 970) má 45 úředníků.

Ještě se podívejme na počty úředníků pro vybrané úseky státní správy:

Tato tabulka naznačuje určité trendy, živnostenská agenda opravdu ubývá, a je do budoucna otázkou, zda se má být živnostenský list jen potvrzením, že někomu je 18 let a nemá záznam v rejstříku trestů, zda by se nedalo podnikat i bez toho, ale to už je širší celospolečenská debata; musíme opustit myšlení starého Rakouska. V USA se tvrdě hlídají důležité, licencované obory, pojem volná živnost je tam neznámý, každý může podnikat.

Stavební agenda je stabilní. Pokud jde o finanční odbor, tak množství různých evidencí a finančních hlášení stále stoupá, vzrůstá i agenda daně z přidané hodnoty. V sociálních odborech převzal část agendy přímo stát, tak se měl/musel snížit počet úředníků. Nicméně obecně s přebíráním agendy státem nesouhlasíme, stát vše dělá mnohem méně efektivněji, než samospráva. Stát totiž na peníze nehledí, ministr a poslanci jsou daleko, vychází se z toho, co řeknou sami úředníci. Podle našeho názoru měly být úřady obcí s rozšířenou působností prakticky jedinými úřady v území, i finanční úřady a sociální správa měla být na těchto úřadech (a za Rakouska to tak bylo, pokud jde o berní úřady). V Parlamentu ČR se objevil návrh pro živnostenskou agendu zřídit samostatné úřady! Když už úřady musí být, měli by být na radnicích, tam lépe „chápou“ potřeby lidí a ne že by jen asertivně prosazovaly zákon.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Co je byrokracie?

Pojem byrokracie je dnes vnímán mírně negativně. Ale byrokracie má své limity, zákonitosti své práce, ale zároveň nezastupitelnou úlohu ve veřejné správě, někdy je její strnulost stabilizujícím prvkem ve státě.

Slovo byrokracie souvisí s plátnem pokrývajícím stůl, na který první byrokraté (správci) pokládali nájmy vybrané pro francouzského krále za spravovaná území. Ve vědě jej započal používat V. de Gournay v 18. století. Francouzsky bureau nyní znamená psací stůl, pracovna, kancelář, pracoviště, úřad, trafika, přepážka, oddělení, odbor, komise, prostě významová různorodost. 

Jako byrokracie je obecně označována systematická úřední činnost, pro kterou je charakteristické hierarchické uspořádání, specializace funkcí, objektivní předpoklady pro výkon správy a činnost podle pevných pravidel. Je tak také označována obecná kategorie lidí, kteří tuto činnost vykonávají, a to ve veřejné i soukromé správě. Pojem byrokracie je používán i v zabarveném významu, kdy označuje systém administrace, který se vyznačuje úsilím po získání funkcí a moci, nedostatkem iniciativy i pružnosti, nezájmem o lidské potřeby nebo veřejné mínění, tendencí přesouvat rozhodování na vyšší orgány, hromadění prostředků.

Zákony byrokracie vrtali v hlavě řadě lidí, veřejnost ji nechápe vůbec, mnoho vědců je snaží pochopit. Z řady teoretiků byrokracie připomeňme jen Maxe Webera. Pro Webera je správa byrokratická jedinou alternativou správy diletantské. Existence byrokracie jako odborně založené a řízené správy je jedinou možností jak vést složité společenské záležitosti.

Naproti tomu M. Crozier, shledává, že byrokracie je překážkou dynamičtějšího rozvoje společnosti. Úředníci se podle něho dokážou naučit využívat zásad, které původně považoval Weber za základ neosobní služby uskutečňované organizací. Crozier konstatuje rozdvojenost zájmů úředníků, kteří se na jedné straně cítí vykořisťováni, ale zároveň spolupracují a pomáhají těm, co je řídí.